Kdo se postará o naši babičku?

„Oba s manželem dojíždíme pracovat do Liberce a střídáme směny. Už dávno jsme se přestěhovali do
Frýdlantu, máme byt v paneláku, děti tu chodí do školy a kroužků a v chalupě na Andělce zůstala jen
maminka. Dostaneme se k ní o víkendech a v poslední době jsme si všimli, že to není ono. Když
zapomněla nakrmit slepice, nic moc se nestalo. Když ale nechala zapnutý vařič, dopadlo to dobře jen
taktak – ještěže šla kolem sousedka a zavolala hasiče. Bojím se nechávat ji samotnou, ale každý den
se k ní nedostanu.“
„Nejdřív jsme si říkali, že je naše holčička prostě pomalejší. Na hřišti jsem se už raději přestávala
ostatních maminek ptát, jak jsou staré jejich děti – styděla jsem se, že toho ještě moc neumíme.
Nevěděla jsem, kdo by nám mohl pomoct.“
„Když manžel zemřel, ukázalo se, že ta jeho firma tak moc nefungovala. Napůjčoval si na vybavení
dílny a dluhy nesplatil – a teď je to prý na mně. Jenže z důchodu toho moc nesplatím…“
Možná podobné příběhy znáte ze svého okolí, možná jste takové slyšeli nebo dokonce sami zažili.
Společné mají to, že potřebujeme pomoc – a někdy se přitom stydíme problém přiznat i svým
nejbližším. Někdy prostě není v našich silách si poradit a někdy ani nevíme, jak.
Tam, kde nenajdeme záchranu v rodině, v sousedství nebo mezi přáteli, můžeme získat odbornou
pomoc, kterou zajišťují různé organizace. Někdy dokonce město nebo obec, kde žijeme. Ve chvíli, kdy
nás situace, ve které jsme se octli, ohrožuje vyloučením z běžného života, nastupují sociální služby.
Jak tyto služby fungují? Jak se o nich dozvíte a kde je najdete? Kdo je vlastně platí, aby mohly
pomáhat i těm, kdo už na okraji společnosti jsou?
Jestli čekáte, že sociální služby financuje stát, máte skoro pravdu. Velkou část z nich skutečně platí
prostřednictvím příspěvků, které posílá krajům a ty pak hradí část nákladů služeb. Přispívají i města a
obce, které tak naplňují zákonnou povinnost postarat se o své občany. Některé služby jsou
financovány z tzv. evropských fondů. Je to složitý systém a je náročné zajistit, aby služby byly
k dispozici těm, kdo je potřebují.
Města a obce na Frýdlantsku se do tohoto těžkého úkolu pustily společně. Pro vznikající komunitní
plán sociálních služeb připravují finanční nástroj – společný rozpočet, který umožní, aby potřebné
sociální služby fungovaly pro celé Frýdlantsko. Abyste se k nim snadno dostali, ať už bydlíte ve
Frýdlantě nebo třeba v Srbské.
Jestli se o sociálních službách na Frýdlantsku chcete dozvědět, přijďte 20. června do Kláštera v Hejnicích: sociální služby se tam budou představovat a všechno
vám vysvětlí.