SOCIÁLNÍ PRÁCE JE VIDĚT JEN TEHDY, KDYŽ SE NEDĚLÁ
Paní Soňa Krönerová pracuje od dubna 2015 jako terénní pracovník Nového Města pod Smrkem pro vyloučené lokality. Její činnost je financována z Programu Úřadu vlády s názvem Podpora terénní práce na základě projektu, který připravilo město ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.
Rozhovor, který vznikl, je jen krátkým zhodnocením dosavadní práce i letmým výhledem do budoucna.
S jakými klienty hlavně pracujete?
Se všemi, kteří potřebují pomoc. Díky tomu, že se mezi nimi pohybuji již delší dobu, se počet klientů pořád zvětšuje. Jsou to lidé, kteří potřebují okamžitou pomoc i ti, kteří přicházejí opakovaně. Jsou převážně dlouhodobě nezaměstnaní, z vyloučených lokalit, spíše mladší.
Jaké problémy s nimi řešíte?
Jsou to většinou problémy spojené s nekompetencí hospodařit s penězi. Ať už je to bydlení a dluhy na nájemném, exekuce vzniklé z dluhů na telefonech, neplacení energií či nájmů ale i různé půjčky na cokoliv. Velkou část práce tvoří i doprovody těchto klientů na různé úřady, k lékaři, do zaměstnání. Oni sami se často při těchto jednáních cítí bezradní, neumí svůj problém vysvětlit, stydí se, že tomu nerozumí.
Kromě toho spolupracujeme i se školou, řešíme docházku dětí i například návštěvy dětského lékaře. Komunikujeme s OSPODem a rodiči. Rozjela se spolupráce s asistenty prevence kriminality, kteří zajišťují dohled i kontrolu nejen ve vyloučených lokalitách v našem městě.
Co klienti, jak vnímají vaši práci?
Základem úspěchu je získat si jejich důvěru. Když vidí pozitivní výsledky tak si to okamžitě mezi sebou řeknou a pak přicházejí další. Minulý rok jsem pracovala s 38 klienty, celkem jsme zaznamenali už 457 kontaktů.
Máte jen dobré výsledky?
Velmi často musím všechny informace ověřovat. Neříkají vždy všechno, je to jejich pohled na věc a ten je třeba zkreslený. Jsou také situace, ve kterých v současné době nemůžeme účinně pomoci: lidé jsou ve spirále půjček a exekucí, které často nejsou řešitelné s výhledem mnoha let. Dávají do zástavy občanské průkazy, berou si dluhy na čerstvě dospělé děti. Tady se snažíme působit tak, aby se stav nezhoršoval, aby byli schopni zajistit alespoň bydlení, jídlo, návštěvu dětí ve škole. Přesto už lidé ve městě sami pociťují, že se něco děje, že se problémy řeší, i když někdy velmi malými krůčky.
Co by pomohlo do budoucna?
Určitě osvěta, nejlépe už mezi dětmi, zveřejňování pozitivních příběhů a ukazování cesty jak by to mohlo jít. Důležitý je i pohled většinové společnosti, pochopení toho, že tyto problémy nejsou jen těchto lidí, že se z toho stávají problémy celé společnosti.
Naši klienti v tom nesou svůj díl viny, je třeba si však přiznat, že často jsou vtaženi do hry, které nerozumí a neumí se z ní bez základní pomoci sami dostat. Problémy je nutno řešit krůček po krůčku, někdy to ani není vidět, ale platí pořád myšlenka z nadpisu tohoto rozhovoru.
A co Vás v poslední době potěšilo?
Byla to slova jedné klientky, která mi řekla: „já to každýmu říkám jak jsi mi pomohla, já to každýmu vykecám!“
S paní Soňou Krönerovou si v červenci 2017 povídal Jan Rychlík, koordinátor LP